úvodní strana - o autorovi - kniha návštěv - odkazy
statistické údaje
poloha obce
historie obce
TJ Jíkev
Obecní úřad
místní podnikatelé
místní spolky
služby v obci
tipy na volný čas
okolí obce


letecký snímek Jíkve - kliknutím zvětšit

Základní údaje

Kraj: středočeský
Okres: Nymburk
Počet obyvatel: 310
Počet obyv. v prod. věku: 172
Počet čísel popisných: 194
Hustota obyvatelstva: 30,26 obyv./km²
Výměra: 918,83 ha
Škola: ne
Zdravotnické zařízení: ne
Policejní stanice: ne (OO PČR Křinec)
Pošta: ne (Oskořínek)
Kanalizace: ne (pouze povrchová voda)
Vodovod: ano
Rozvod plynu: ne


Poloha

 

Obec Jíkev se nachází ve středočeském kraji, na samém severním okraji Polabské nížiny, necelých 60km od hlavního a také krajského města Prahy. Územně  spadá pod pověřené město Nymburk (dříve okres Nymburk). Od Nymburka je Jíkev vzdálena 10km severovýchodním směrem, je s ním spojena jak autobusovou, tak vlakovou dopravou - mnoho místních lidí tam dojíždí za prací. Do Jíkve se nejsnadněji dostanete přes Nymburk, kde na hlavním nádraží nasednete na autobus směr Loučeň (stanoviště č.4) a poté se cestou přes Kovansko a Bobnice dostanete cca za 15 min. do obce. Alternativou k autobusu je pak jízda vlakem - na hlavním (či místním) nádraží v Nymburce nasednete na motorový vlak směrem na Jičín a poté se jízdou přes Veleliby dostanete na železniční zastávku Jíkev. Doba jízdy je obdobná jako u autobusu, tedy asi 15 min (osobně jízdu vlakem příliš nedoporučuji, neboť zastávka se nachází 2 km od obce).

Historie obce

 

Určit dobu, kdy Jíkev vznikla, není možné. Veliký počet předhistorických nálezů v okolí obce svědčí, že tu v dobách velmi dávných obyvatelé žili. Při dobývání štěrku se přicházelo na žárové hroby, zvláště na Husárku, v Háji, na Důlku a na Kříži. Je tedy jisté, že na území dnešní obce žili lidé před více jak 1000 lety.

Ve 14. století se uvádí naše obec jako vesnice, která byla sídlem bohatého rodu zemanského. Za panování Karla IV. - otce vlasti - čteme zmínky o Jíkvi, která patřila nejprve k župě Libické a později župě Havraňské.

Asi v polovině 14. století žil v Jíkvi rytíř Henik z Jíkve s manželkou Kateřinou. Zda měli nějaký hrad, není známo, ale jméno části obce Račana nasvědčuje tomu, že tu asi tvrz stávala. Našly se zde i zbytky zdí. Zbytky zdí se našly i na Vrchu u špýcharu (nynější sokolovny), kde bylo místo pro tvrz ještě příhodnější.

Rytíř Henik z Jíkve měl 6 synů a dceru Annu. První jeho syn Jan Šváb, připomínající se roku 1364-1385, vlastnil majetek ve Výklekách a na Havrani. Roku 1364 dostal ještě vsi Krňovice, Rašovice, Vestce a porostliny na Jezvici - nynější Jizbice. Když pak Jan Šváb zemřel bez synů, připadl majetek zpět králi Václavovi, který jej daroval Alšovi z Býchor a Prokopovi ze Soběšína. Pouze Krňovice, Výkleky a zvlášť Jíkev byla ponechána bratřím Jan Švába.

Po smrti krále Václava IV. měl v Čechách nastoupit jeho bratr Zikmund. Čechové ho však pro jeho věrolomnost za krále přijmout nechtěli. Byli rozhořčeni smrtí svého Mistra Jana Husa. Zikmund musel Čechy dobývat. Když roku 1429 táhl s vojskem přes Jíkev, přidali se k němu oba Švábové - Petr i jeho syn Jan, protože byli vyznání katolického. Jan Šváb vydatně pomáhal králi a domníval se, že zase dostane za zásluhy své i strýce Jana zpět tvrz Havraň. Havraň však ve válkách husitských zanikla a zmizel i rod Švábů z Jíkve, který v Čechách žil v letech 1361-1451.

Od těch dob je málo zpráv o Jíkvi. Až po bitvě bělohorské čteme v "Dějinách konfiskací" zmínku o naší obci. Ves byla rozdělena na dva díly - jeden patřil statku loučeňskému a druhý novo-ronovskému. Ronov patřil bohatému roku pánů Křineckých, ale po bitvě bělohorské jim byl odňat a prodán Albrechtovi z Valdštejna.

Statek Loučeň patřil před bitvou bělohorskou bohatému rodu Berků. Po bitvě bělohorské byl odsouzen majitel ke ztrátě hrdla, cti i statku a majetek byl zkonfiskován. Koupil jej hrabě Valdštejn Adam, bratr Albrechta. V 18. století koupil loučeňské panství německý rod Thurn-Taxisů.

Podle kroniky je známo, že se v obci od roku 1820 do roku 1848 vystřídalo několik rychtářů. Václav Tuzar z č.p. 57, po něm Václav Haňka z č.p. 12 a Václav Hodač z č.p. 37. Za tohoto rychtáře byla pořízena v roce 1846 zvonička nákladem obce a sbírkou mezi občany 39 zlatých a 9 grošů. Zvon byl 33,5 libry těžký.

Až do zrušení roboty byli v Jíkvi dva rychtáři, protože obec byla rozdělena pod dvě panství. Rychtářem panství loučeňského byl Matěj Červinka z č.p. 34 a panství křineckého Pavel Fiška z č.p. 74, za kterého bylo Blato rozděleno mezi jednotlivé části obce.

Zprávy z let 1848 až do II. světové války nebudeme podrobně rozvádět. Pouze pro informaci uvádíme několik zajímavých dat z historie:

  • 1866 - Táhlo naší obcí saské vojsko, ale nikomu ublíženo nebylo. Ubytovalo se 320 vojáků, které musela obec živit. Po jejich odchodu vypukla cholera, na kterou zemřelo přes 50 lidí.
  • 1882 - Zakoupila obec kontribuční sýpku za 1.725 zlatých (nynější sokolovnu)
  • 1884 - Postavena nová školní budova nákladem 14.000 zlatých. Podle záznamů kroniky nejdéle působili na zdejší škole řídící učitelé Karel Klumpar a od roku 1904 do roku 1936 Jan Stryhal. Založen hasičský sbor
  • 1894 - Založena hospodářsko-čtenářská beseda
  • 1895 - Na Národopisné výstavě v Praze byl vystaven model chalupy, zhotovený občanem Jíkve, sedlářem Áronem
  • 1899 - Postavena úzkokolejná dráha pro dopravu cukrovky do cukrovaru ve Vlkavě
  • 1900 - Založen spořitelní spolek Změna platidel ze zlatých na koruny
  • 1905 - Rekonstrukce silnice Jíkev - Ptačí hory nákladem 1.020 Kč
  • 1908 - Postavena čekárna na dnešní železniční zastávce Bobnice - Jíkev
  • 1909 - Stavba silnice k Hrubému Jeseníku přes skálu
  • 1910 - Sčítání lidu - celkem 840 osob, 141 domů
  • 1911 - Volba starosty obce p. Františka Najmana
  • 1914 - Vypuknutí I. světové války, v níž padlo 24 občanů Jíkve
  • 1918 - 30.10. na oslavu vyhlášení samostatnosti byl uspořádán průvod obcí a zapálena hranice s figurou Františka Josefa, obložena obrazy rakouských pohlavářů a spálen černo-žlutý prapor. Večer se konala přednáška Dr. Jeřábka v hostinci U Duřtů. Na počest byla zasazena lípa svobody v místě, kde je nyní postaven pomník padlým
  • 1919 - Založena Dělnická tělovýchovná jednota Založena Tělovýchovná jednota Sokol Okolkovány peníze a cenné listiny Volby do obecního zastupitelstva, kde většinu získala strana sociálně demokratická, Starostou zvolen p. Josef Chrástecký
  • 1920 - Postavení pomníku padlým nákladem 12.000 K (Dílo sochařů Vejse a Deyla z Hořic)
  • Sčítání lidu - 830 osob
  • 1923 - Elektrifikace vesnice. Poprvé se rozsvítilo o posvíceni 3.11.
  • 1927 - Volba starosty p. Jaroslava Fišky z č.p. 75, který setrval ve své funkci do roku 1945. V této době došlo v obci k podstatnému rozkvětu.
  • 1929 - Velmi tuhá zima, až -32°C. Mrazy napáchaly velké škody hlavně na ovocných stromech
  • 1930 - Postaven hřbitov s příslušenstvím a s přístupnou cestou nákladem 60.000 K Výstavba kampeličky - náklad 73.000 K Dokončení melioračních prací vodního družstva Krchleby - Jíkev
  • 1931 - TJ Sokol zakoupila obecní sýpku za 5.000 K
  • 1932 - TJ Sokol přebudovala sýpku na sokolovnu nákladem 100.000 K Na počest otevření sokolovny svolán první sjezd rodáků obce. Od té doby se veškerý kulturní život - divadla, šibřinky, zábavy - soustředily do sokolovny.
  • 1933 - 9.6. spadla stará zvonička. V její stříšce bylo nalezeno prkénko a na něm tužkou nápis: "Zvonička postavena 20.9.1855 za představeného Jana Havlasa". Tesařský tovaryš, který při stavbě pomáhal, připsal na stranu prkénka kus současné historie, z níž bylo patrno, že i tehdy byly různé krize. Píše doslovně: "LP 1848 byla revoluce v celém císařství rakouském, takže mnoho tisíc lidí zahynulo a byly od roku 1848 velmi zlý a drahý léta. 1848 nastaly první papírové peníze, 1856 řádila strašlivá a nakažlivá smrtelná nemoc cholera, takže mnoha lidem život odňala. V roce 1849 byla vojna v Uhřích, 1847 v Natálii, 1854 v ruských zemích s tureckým císařem."
  • 1936 - Úprava návsi, výsadba parku, budování nádrže a kanalizace v souvislosti s regulačním plánem Výstavba obecního domu na místě staré pastoušky
  • 1938 23.9. vyhlášení mobilizace, což obec prožívala velmi neklidně 30.9. rozhodnuto, že Československo vydává pohraničí Hitlerovi

V době okupace a II. světové války v obci nedošlo k žádné rozsáhlejší úpravě. Rozvoj byl zabrzděj v celém světě.

Rok 1945 přinesl osvobození Sovětskou armádou. Budování státu, a tím i jednotlivých obcí, bylo omezeno v důsledku rozvráceného a vyčerpaného národního hospodářství. Hned v květnových dnech byl ustaven revoluční NV, jehož předsedou se stal p. Otta Antonín. Po reorganizaci převzal funkci předsedy p. Václav Najman, ale nesetrval dlouho, jelikož se odstěhoval do pohraničí. V roce 1946 byl zvolen p. Václav Káninský, který funkci vykonával až do roku 1956. Z naší obce přesídlilo do pohraničí velké množství občanů. Z 830 jich zbylo 580.

V roce 1951 došlo ke združstevnění a vzniku JZD. První společnou stavbou nových družstevníků byl Družstevní dům, kde se nacházela kuchyně, prádelna a kancelář. V letech 1956-1959 se situace v Družstvu stabilizovala a přikročeno bylo k výstavbě nutných hospodářských budov. V roce 1974 bylo zdejší JZD na základě usnesení vyšších orgánů sloučeno s JZD Loučeň. Současně s družstevní výstavbou byla zahájena celková úprava obce. Nejprve byla odstraněna stará zbrojnice a na jejím místě založen parčík. Do provozu byl uveden místní rozhlas a započato s výstavbou nové požární zbrojnice. Ta byla zbudována svépomocí občanů a příspěvkem JZD s celkovým nákladem 80.000 Kčs. Schůzovou místnost zbrojnice jsme upravili v roce 1980 nákladem 25.000 Kčs na Místní lidovou knihovnu. V roce 1946 byl jmenován na zdejší školu řídící učitel p. Miloslav Kaňka, který působil v obci do roku 1967. Během těchto let se počet dětí neustále snižoval, takže z původní dvojtřídky zbylo pouze 19 dětí. V roce 1977 na návrh ONV byla škola uzavřena a děti přesunuty na Loučeň. Zde však umístění jednotlivých tříd neodpovídalo současným požadavkům hygieny a výuky, a tak se povinná školní docházka přesunula do 7 km vzdáleného Křince. Po dostavbě nové školy na Loučeni v roce 1992 se pak školní docházka přesunula zpět na Loučeň. V současné době děti navštěvují jak loučeňskou školu, tak také stále častěji i školy nymburské pro jejich lepší vybavenost a širší možnosti výuky.

Aby stávající školní budova byla využita, byla zde zřízena mateřská škola. Původně MŠ navštěvovalo více než 50 dětí z Jíkve, Loučeně, Studců a Mečíře.

V letech 1961-1982 byla provedena úprava komunikací a kanalizací. V roce 1967 přikročila LSD Jednota k výstavbě nové prodejny, která byla předána do užívání 24.7.1970. V letech 1974-1977 probíhala v obci akce - Z - vystavěna byla vodní nádrž s využitím pro rekreaci a protipožární ochranu. Dne 12.9.1979 byla slavnostně otevřena nově. přebudovaná budova pohostinství. Ta svému účelu sloužila až do roku 2001, kdy byla přestavěna na stáčírnu saponátů. V současné době je objekt prázdný a jeho další využívání ku prospěchu obce a občanů je značně nejisté.

Rok 1989 přinesl významné společenské změny, které se samozřejmě dotkly i obce Jíkev. Po téměř 20 letech se od loučeňského JZD osamostatnilo místní zemědělské družstvo a vytvořilo společně se sousední Mečíří ZD Jíkev - Mečíř. Dnes hospodaří s bývalým majetkem družstva společnost AGROMA Jíkev, spol. s r.o. V obci zahájily svou činnost i další podnikatelské subjekty, zabývající se především zemědělstvím, ale také truhlářstvím, pohostinstvím apod. V polovině 90. let dostaly téměř všechny domy v obci telefonní přípojku, nově byla postavena také telefonní budka s automatem na kartu.

V obci působí několik zájmových spolků, z nichž nejvíce členů má TJ Jíkev. Ta se zaměřuje především na fotbal, případně na nohejbalové turnaje. V roce 2000 TJ Jíkev definitivně prohrála soudní spor se Sokolem o místní sokolovnu, takže veškeré sportovní aktivity v obci se odehrávají pouze na fotbalovém hřišti a v jeho okolí. Ve sportovním areálu je dnes také již jediné místní pohostinství - restaurace FOTBAL.

fotografie z brožury "Z HISTORIE NAŠÍ OBCE" vydané u příležitosti sjezdu rodáků v roce 1984

 

Pokračování o historii a  současné dění v obci

Počet dětí, navštěvujících MŠ se neustále snižoval, až v roce 2003 nebyla Ministerstvem školství udělena výjimka a provoz MŠ byl zastaven. Děti předškolního věku navštěvují MŠ v okolních obcích a obec Jíkev přispívá finanční částkou na úhradu cestovného a provozních nákladů té MŠ, kterou děti navštěvují.

V budově školky je umístěna veřejná knihovna a průběžně probíhají jednání o návrzích na její nejlepší využití ve prospěch občanů. Místní knihovnu v budově bývalé Mateřské školky je možno navštívit vždy v úterý mezi 16-18 h.V knihovně je možné využít internetového připojení.

V roce 2001 se obec zapojila do projektu „Vodovod Nymburska“, který zabezpečí dodávku pitné vody z prostoru poděbradských pramenů. Kanalizace páteřního řadu po obci se uskutečnila v roce 2004. O rok později  bylo provedeno 105 vodovodních přípojek do domácností, kolaudace proběhla v roce 2006. Náklady obce na páteřní řad činily 10,6 mil. Kč, příspěvek občanům na přípojky pak 1 mil.Kč.V roce 2010 bylo zavedeno cca 150 vodovodních přípojek.

Obec je zainteresována v generelu plynofikace obcí Nymburska a přispěla finančními částkami (celkem 100 000,- Kč) obcím Bobnice, Chleby a Oskořínek na dostatečnou dimenzi přívodního potrubí.

Obec Jíkev má členství Svazu měst a obcí a v Mikroregionu Svatojiřský les .

V roce 2010 začal vycházet informační dvojlist s názvem Jíkeváček

V obci se od jara 2011 buduje odkanalizování obce s možností přípojky ke každému domu

Aktuální novinky z dění v obci nyní naleznete na stránkách  Informace občanům a Akce a zajímavosti

(MK 12.2011)

TJ Jíkev

vlajka TJ JíkevTělovýchovná jednota Jíkev sdružuje ze všech místních spolků největší množství členů. V současné době se její činnost zaměřuje především na zajištění účastni místního fotbalového klubu a na správu hřiště a okolních prostor. TJ provozuje též dnes zatím jedinou hospodu v obci, která se nachází v areálu hřiště. 


Fotogalerie mužstev TJ Jíkev

Obecní úřad

státní znakObecní úřad Jíkev se nachází ve střední části obce, ve dvoupodlažním domě s několika bytovými jednotkami. Starostou obce je pan Vladimír Káninský, místostarostkou Mgr. Ivanka Šámalová. Obecní zastupitelstvo má sedm členů.

Adresa obecního úřadu:

          Obecní úřad Jíkev
          Jíkev čp. 58
                  	289 32 
                  tel.: 325 588 360  
                  e-mail: obec.jikev@tiscali.cz  

Úřední hodiny v r.2011:
  
pondělí: 14.30 - 16.00 , středa:   18:00 - 19:30

starosta: Vladimír Káninský
místostarosta: Mgr. Ivanka Šámalová

členové obecního zastupitelstva (abecedně):
Jiří Jouza
Vladimír Káninský
Lenka Minaříková
Mgr. Ivanka Šámalová
Martina Veselá
Ing. Martin Wiehl
Jiří Zahrádka

Oficiální webové stránky Obecního úřadu Jíkev naleznete na této adrese: http:// www.jikev.cz/ou

Vybrané odkazy na oficiální stránky obecního úřadu:

Zájmová sdružení

         

        odkaz na webové stránky SDH Jíkev

  • Český svaz rybářů

  • Myslivci

Podnikatelské subjekty

V obci provozují svou činnost tito podnikatelé:

  • AGROMA  JÍKEV - zemědělství
  • VESELÝ   &   ŽMOLIL - zemědělství
  • PNEUSERVIS (č.p. 177 bývalá budova Kampeličky vedle OÚ)
  • RESTAURACE   FOTBAL - pohostinství
  • TRUHLÁŘSTVÍ   HRDLIČKA - truhlářství
  • KLEMPÍŘSTVÍ   RADEK   HRDLIČKA - klempířství (provozuje v Rašovicích)
  • TRUHLÁŘSTVÍ   HAMPL* - truhlářství
  • AUTO - MOTO   ZAHRÁDKA* - opravna automobilů/motocyklů
  • FALDO - smíšené zboží
  • ADAMČÍK JAN  - broušení nožů a nůžek*

      * omezený rozsah služeb

Hledat možno na portále Živé obce.cz

Služby

Volný čas

Až budete mít Jíkev dokonale projitou (což nebude příliš dlouho trvat a zřejmě se ani moc nezapotíte), otážete se jistě, co s dalšího Vám obec nabízí. Pokud Vám stačí dění v obci pouze pasivně sledovat, můžu doporučit jednou za čtrnáct dnů návštěvu fotbalového hřiště, kde místní fotbalový tým hraje mistrovský zápas. Fotbal navštěvuje většina místních občanů, čehož můžete využít k navázání neformálních kontaktů s místními obyvateli. Pokud budete mít obzvláštní štěstí, můžete na tomto hřišti shlédnout také dětský den či trénink místních hasičů. Pro vyznavače rybářství je k dispozici chovný rybník, zdatný střelec se může přihlásit k mysliveckému spolku a chodit s ním na hony. Chce-li se někdo zapotit, může si na antukovém hřišti zahrát tenis , nohejbal či volejbal. Poté určitě dostane žízeň, takže popojde o pár metrů dál do místní hospůdky, která v létě nabízí příjemné venkovní posezení. Pokud někomu bude horko, může se osvěžit přímo v místním rybníku, to ale vzhledem ke kvalitě vody nikomu nedoporučuju, takže nezbyde nic jiného, než se za vodou vydat do okolí. Pokud Vás zajímá okolí obce, můžete nasednout na kolo a vydat se poznávat krásy Polabské nížiny.

Okolí

poloha obce Jíkev leží v Polabské nížině, v rovinaté oblasti vhodné pro vyjížďky na kolech. Všechny okolní obce jsou velmi blízko, nikdy nebudete šlapat více než 5 km. Za povšimnutí stojí především 5 km vzdálená obec Loučeň, především pak její zámek a zámecký park. Jelikož leží tato vesnice na kopci (na loučeňských serpentinách se na kole pěkně zadýcháte), je zámek nádherně vidět i z Jíkve. Z tohoto pohledu také poznáte, jak je celé okolí Loučeně zalesněno - v místních lesích můžete sbírat houby, lesní plody nebo si dojít do studánky pro pramenitou, čistou vodu.

7 km od Jíkve, ale opačným směrem než je Loučeň, se nachází Křinec. Cestou ještě mineme Mečíř, ale ta z hlediska běžného turisty není nijak zajímavá. I Křinec má svůj zámek, avšak v nepoměrně horším stavu než Loučeň, se zámeckou zahradou. Křinec má také svoji policii, poštu a lékařské středisko. V místní sokolovně se pravidelně pořádají taneční zábavy, plesy i diskotéky. V květnu se můžete zúčastnit tradičního staročeského máje.

V bezprostřední blízkosti Jíkve se také nacházejí obce Krchleby, Všechlapy, Bobnice a Studce, ale v těchto není veskrze nic, co by stálo za zmínku. Zajímavějším místem je 10 km vzdálené městečko, kde se zastavil čas, tedy hrabalovský Nymburk. To by ale bylo nad rámec tohoto článku, případné zvídavce odkazuji na webové stránky o Nymburku. Ale přece jen něco - určitě si nenechte ujít návštěvu muzea B. Hrabala, případně muzea železnice. Nymburk je archeologicky bohaté město, takže jestli jste fandové vykopávek, nevynechte ani tu část muzea o historii Nymburka. Všechny tyto expozice jsou součástí Polabského muzea a nacházejí se v Tyršově ulici, naproti Hálkovu divadlu. Omrkněte také postřižinský pivovar (kdo by neznal Postřižiny a strýce Pepina). Všichni mi také říkají, že Nymburk má krásné krematorium, tak to tam můžete zkusit taky (nevím ale, jestli se ze mě nedělají srandu). Na Kostelním náměstí se jděte podívat do kostela sv. Jiljí, je fakt nádherný. Pak přejděte Labe a udělejte si krásnou procházku po Ostrově - to je takový útulný, tichý parčík - a na občerstvení si můžete zajít do hotelu Ostrov. Odtud budete mít krásný výhled na nymburské panorama s hradbami a kostelem sv. Jiljí - dle mého názoru je to jediné místo, odkud se zdá být Nymburk hezkým městem. A když už jste na Ostrově, tak si nenechte ujít ještě o kousek dál Sportovní centrum - kdo ví, možná, že tu uvidíte trénovat naši fotbalovou či hokejovou reprezentaci.

Máte-li zájem se v létě vykoupat, můžete přímo v Jíkvi na koupališti (nikomu to však nedoporučuji) nebo vzít kolo či auto a sjet někam do okolí. Možnosti: Poděbrady - jezero (20km), Sadská - jezero (20 km), Zavadilka (8 km), Všejany (11 km), Ostrá (30 km).

Tak to bylo nejbližší okolí, to vzdálenější proběhnu jen letmo: Poděbrady - krásné lázeňské město vzdálené 20 km, Kolín - průmyslové město s historickým centrem vzdálené 30 km, Ml. Boleslav - průmyslové škodovácké město - můj tip: muzeum Škody (30 km), Praha (60 km).

     

© A.Káninský  2002 - 2003

 (aktualizace M.Káninský  2007-2011)